Gravitační separace nerozpuštěných látek (pevných i kapalných - např. kapének olejů), kdy částice jsou vynášeny k hladině bublinkami plynu. Na hladině se vytvoří vrstva pěny, která je průběžně odstraňována (mechanicky stírána). Aby došlo k zachycení bublinek na částicích, musí mít částice hydrofobní charakter (tuky, oleje), nebo vločkovitou strukturu, ve které se bublinky zachytí.
V případě elektroflotace bublinky plynu vznikají elektrolýzou vody, flotačními plyny jsou tedy vodík a kyslík.
stávající high-tech
Nerozpuštěné látky hydrofobního a/nebo vločkovitého charakteru. Přednostně ty, které je obtížné odstranit sedimentací či odloučením na hladině.
Široce variabilní podle podmínek procesu, způsobu využití a charakteru vstupní vody - od desítek po tisíce mg/l.
Velikost generovaných bublinek plynu. Menší umožňují separaci menších částic, na druhou stranu mají menší "nosnost". U elektroflotace i < 30 µm.
povrchové hydraulické zatížení - množství vody přivedené za časovou jednotku na jednotku plochy nádrže, vzhledem k malému rozměru bublinek obvykle do 4 m3/(m2.h)
hydraulická doba zdržení: v desítkách minut
Vložené napětí, obvykle 4 - 15 V
Proudová hustota, uváděné hodnoty se pohybují v rozmezí 10 - 300 A/m2
konduktivita vody -souvisí s iontovou sílou roztoku, s rostoucí hodnotou klesá energetická náročnost procesu
Látkové zatížení do 10 kg/(m2.h)
Za optimálních podmínek je dosahováno až 99% účinnosti, odtokové koncentrace až v jednotkách mg/l.
ne
Podle některých zdrojů jsou investiční náklady vyšší než u tlakové flotace.
Kompaktní zařízení, ve srovnání s ekvivalentní sedimentační nádrží je potřeba významně menší plocha.
Pokud voda obsahuje těkavé látky, může dojít k jejich uvolňování.
Dochází k uvolňování vodíku a kyslíku, čemuž je třeba přizpůsobit uspořádání flotační jednotky.
Při zvýšené koncentraci chloridů riziko vývoje chloru.
Dána čerpáním, elektrolýzou vody a stíráním hladiny.
Nízká
Dány jednak spotřebou el. energie, jednak použitými chemikáliemi.
Pokud je proces kombinován s koagulací, jsou používána standardní koagulační a flokulační činidla.
měření průtoku
měření prošlého proudu
kontrola kvality odtoku (stanovení NL105, u odpadních vod často také ChSK, BSK5)
Vodík a kyslík uvolněné při elektrolýze vody.
Odpadní plyn v případě uvolnění těkavých látek.
oddělené nerozpuštěné látky (kal)
Separace hrubých nečistot, zařízení obvykle nejsou vybavena odstraněním usazených nečistot, proto je důležité předchozí odstranění těžkých částic.
V případě velkého látkového zatížení možnost předřazení gravitační separace (odlučovače, sedimentace).
Může být koncovým stupněm čištění, nebo mohou následovat procesy pro další odstranění nerozpuštěného (filtrace, membránová separace) nebo rozpuštěného (biologické procesy, membránová separace) znečištění.
Tchobanoglous, G., et al. (2014). Wastewater engineering: treatment and resource recovery. New York, NY, McGraw-Hill Education.
Cheremisinoff, N. P. (2002). Handbook of water and wastewater treatment technologies. Boston, Butterworth-Heinemann.
Davis, M. L. (2011). Water and wastewater engineering: design principles and practice. New York, McGraw-Hill.