Membránové separační procesy využívají selektivní polopropustné membrány. Voda vstupuje do modulu s membránou, na které dochází k rozdělení na dva proudy: membránou prostupuje permeát, zbavený části znečištění, oddělené znečištění zůstává v tzv. retentátu.
Membránové procesy se liší hnací silou, principem separace a charakterem separovaných/propouštěných látek.
V případě přímé (dopředné) osmózy je hnací silou osmotický tlak daný rozdílnými koncentracemi rozpuštěných látek na obou stranách membrány. Celý proces probíhá ve dvou stupních. V prvním je na jednu stranu membrány přiváděna vstupní voda, na druhou pracovní (osmotický, hnací, "tažný") roztok. Voda z vstupního proudu prochází přes membránu do pracovního roztoku (např. roztoku NaCl, mořské vody), který nařeďuje. Výstupy z 1. stupně jsou tedy vstupní koncentrát a naředěný pracovní roztok. Ten je následně ve druhém stupni zakoncentrován pomocí vhodného procesu (destilace, reverzní osmóza). Z 2. stupně tak vystupují regenerovaný (zpět zakoncentrovaný) pracovní roztok (který se vrací do 1. stupně) a získaná voda.
ve vývoji
Membrány jsou uloženy v tzv. membránových modulech, které se liší jednak materiálem membrán, jednak vnitřním uspořádáním (tvar membrán, směr toku kapaliny vůči membráně).
Běžné materiály membrán: kompozitní polymerní (polyethersulfon PES, polysulfon PS, polyamid PA)
Typy membránových modulů: deskové, s dutými vlákny, vinuté.
Ionty, rozpuštěné organické i anorganické látky
v rozmezí od desítek po stovky mg/l
Koncentrace rozpuštěných látek musí být významně nižší než v pracovním roztoku.
Potenciál vstupní vody k zanášení membrán. Tvorba anorganických inkrustací, gelových organických vrstev a biofilmů může vést k nevratnému znehodnocení membrány.
Podle typu materiálu mohou mít některé membrány omezenou chemickou nebo biologickou odolnost.
Rozdíl osmotických tlaků vstupní vody a pracovního roztoku. Osmotický tlak roztoku je úměrný koncentraci rozpuštěných látek.
tok permeátu (objem permeátu na jednotkovou plochu membrány za časovou jednotku): Aby byl proces ekonomicky rentabilní, mělo by být dosaženo hodnot ≥ 15 - 30 l/(m2.h)
relativní podíl permeátu (podíl permeátu ku vstupu): cca do 50 %
Teoreticky ze dosáhnout výsledků srovnatelných i lepších než u reverzní osmózy, tj. více než 90 - 98 % v parametru rozpuštěné látky (RL).
ano
Závisí především na typu zvoleného membránového modulu a typu (materiálu) membrány a charakteru vstupní vody. V současnosti nejsou dostatečné zkušenosti s čištěním průmyslových vstupních vod.
Vzhledem ke kombinaci dvou procesů je nutná plocha větší než u jednostupňových membránových procesů. Na druhou stranu mohou být menší nároky na plochu ze strany předčištění.
Je dána především druhým stupněm - zpětným zakoncentrováním pracovního roztoku. Nicméně studie ukazují, že kombinace přímá osmóza - reverzní osmóza je méně energeticky náročná než samotná reverzní osmóza.
Je nutná schopnost vyhodnotit data procesu (průtoky, tlaková ztráta) na jejich základě rozhodnout o dávkování pomocných činidel a čištění membrány.
Spojené se spotřebou elektrické energie, zejména ve druhém stupni, a používanými činidly (pro čištění, případně kondicionaci vstupu).
Činidla pro čištění membrány, případně chemikálie pro kondicionaci vstupující vody (např. proti inkrustaci, tvorbě biofilmů).
Měření všech toků, měření a regulace tlaku.
Koncentrátový proud, recirkulovaný zpět na čistírnu, případně čištěn/zpracován odděleně.
dokonalá separace nerozpuštěných látek, někdy desinfekce jako prevence tvorby biofilmů
Konečný stupeň, v případě požadavků na zcela demineralizovanou vodu možnost doplnění o ionexy.
Du, H., et al. (2018). Osmotically Driven Membrane Processes: Approach, Development and Current Status.
Shon, H. K., et al. (2015). Forward Osmosis: Fundamentals and Applications. Reston, VA, American Society of Civil Engineers.