Extrakce je proces, při kterém se vstupní voda intenzivně míchá se vhodným rozpouštědlem (extrahovadlem, extrakčním činidlem), do kterého separovaný polutant přechází. Polutant musí být podstatně lépe rozpustný v extrakčním činidle než ve vodě. Další nezbytnou podmínkou je co nejnižší mísitelnost a vzájemná rozpustnost vody a extrakčního činidla. Po extrakci se obě fáze (extrakt a rafinát - vyčištěná voda) dělí na základě rozdílných hustot. Vzhledem k tomu, že objem extrakčního činidla je obvykle srovnatelný s objemem vstupní vody, je nutné extrakt dále zpracovat - regenerovat extrakční činidlo, tzn. oddělit ho od extrahované látky. Obecně je extrakce použitelná pouze pokud existuje možnost využití extrahované složky.
stávající běžná
Extrakce se provádí kontinuálně, buď v jednostupňových zařízeních (typ mísič-usazovák) nebo vícestupňových (patrových) extrakčních kolonách.
Rozpuštěné látky
Obvykle vysoké - jednotky až desítky g/l.
Rozdělovací koeficient - poměr koncentrací separované látky v extraktu a rafinátu.
Přítomnost povrchově aktivních látek ve vstupní vodě - ty mohou vést k tvorbě emulzí vody s extrakčním činidlem a bránit účinnému dělení fází.
pH - ovlivňuje disociaci sloučenin, extrahovat lze pouze nedisociovanou formu.
Teplota - ovlivňuje rozdělovací koeficient.
Zbytkové koncentrace značně záleží na množství extrakčního činidla a uspořádání procesu (počet extrakčních stupňů, souproudá nebo protiproudá extrakce), nicméně dočištění po extrakci je v podstatě nutností.
ne
Vysoce variabilní, záleží na charakteru polutantu, požadované účinnosti, způsobu regenerace extrakčního činidla, …). Obecně jsou náklady na extrakci vyšší než u alternativních postupů. Extrakce je ekonomicky přijatelná, pokud lze extrakční činidlo i extrahovanou látku rekuperovat.
Vzhledem k objemům extrakčního činidla (srovnatelné s objemy vody) a s jeho následnou regenerací je zastavěná plocha značná.
Často práce s velkými objemy organického rozpouštědla.
Kromě spotřeby energie na vlastní extrakci (čerpání, eventuálně míchání) je potřeba počítat se regenerací extrakčního činidla, která může mít např. formu destilace.
Technologie umožňuje vysokou míru automatizace, nicméně vyžaduje kvalifikovanou obsluhu (v podstatě jde o řízení chemického procesu).
Spojené se spotřebou energie na extrakci a regeneraci činidla, případně s doplňováním činidla.
Extrakční činidlo - nejčastěji organické rozpouštědlo
V některých případech kyseliny či zásady pro úpravu pH
Průtoky
Teplota
pH
Kontrola kvality odtoku
Možné emise par použitého extrakčního činidla.
Separace nerozpuštěných látek
Není koncovou technologií. Kromě zbytkových koncentrací polutantu je voda do určité míry kontaminována použitým činidlem. Následující dočištění může zahrnovat např. stripování nebo adsorpci.
Eldridge, R. B. (1998). "Ullman's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 5th Completely Revised Edition Edited by Barbara Elvers, Stephen Hawkins, and William Russey. VCH: New York. 1995. $14100 (36 volume set). ISBN 3-527-20126-2." Journal of the American Chemical Society 120(41): 10792-10792.