Membránové separační procesy využívají selektivní polopropustné membrány. Voda vstupuje do modulu s membránou, na které dochází k rozdělení na dva proudy: membránou prostupuje permeát, zbavený části znečištění, oddělené znečištění zůstává v tzv. retentátu.
Membránové procesy se liší hnací silou, principem separace a charakterem separovaných/propouštěných látek.
Mikrofiltrace patří mezi tzv. tlakové separační procesy, u kterých je hnací silou rozdíl tlaků mezi koncentrátovou a permeátovou stranou. Mikrofiltrační membrány jsou porézní s velikostí pórů > 0,1 µm.
stávající high-tech
Membrány jsou uloženy v tzv. membránových modulech, které se liší jednak materiálem membrán, jednak vnitřním uspořádáním (tvar membrán, směr toku kapaliny vůči membráně).
Běžné materiály membrán: symetrické keramické nebo polymerní (polyvinylidenfluorid PVDF, polytetrafluorethylen PTFE, polypropylen PP, polysulfon PS, polyethersulfon PES, polyamid PA), případně i kovové.
Typy membránových modulů: deskové, s dutými vlákny, trubkové, vinuté.
nerozpuštěné látky o velikosti ≥ 0,1 µm
v širokém rozmezí do desítek po tisíce mg/l
Potenciál vstupní vody k zanášení membrán. Tvorba anorganických inkrustací, gelových organických vrstev a biofilmů může vést k nevratnému znehodnocení membrány.
Podle typu materiálu mohou mít některé membrány omezenou chemickou nebo biologickou odolnost.
pracovní tlak: < 500 kPa
tok permeátu (objem permeátu na jednotkovou plochu membrány za časovou jednotku): 50 - 100 l/(m2.h)
relativní podíl permeátu (podíl permeátu ku vstupu): 85 - 95 %
Účinnost 95 - 98 % v parametru NL
Ano, na úrovni živých buněk, bakterií. Membránová filtrace je někdy využívána i pro hygienické zabezpečení vody.
Závisí především na typu zvoleného membránového modulu a typu (materiálu) membrány.
Vztaženo na objem čištěné vstupní vody se investiční náklady mohou pohybovat v tisících EUR na m3/d.
kompaktní zařízení
Dána zejména generováním pracovního tlaku.
Je nutná schopnost vyhodnotit data procesu (průtoky, tlaková ztráta) na jejich základě rozhodnout o dávkování pomocných činidel a čištění membrány.
Spojené se spotřebou elektrické energie a používanými činidly (pro čištění, případně kondicionaci vstupu).
Činidla pro čištění membrány, případně chemikálie pro kondicionaci vstupující vody (např. proti inkrustaci, tvorbě biofilmů).
Měření všech toků, měření a regulace tlaku.
Koncentrátový proud, většinou recirkulovaný zpět na čistírnu.
V některých případech separace nerozpuštěných látek (sedimentace, flotace), případně doplněna o koagulaci.
Může být zařazena i za biologické čištění.
Může být koncovým stupněm, nebo může navazovat další membránový stupeň (nanofiltrace, reverzní osmóza) - podle požadavků na kvalitu výstupu.
Tchobanoglous, G., et al. (2014). Wastewater engineering: treatment and resource recovery. New York, NY, McGraw-Hill Education.
Judd, S. and B. Jefferson (2003). Membranes for industrial wastewater recovery and re-use. Kidlington, Elsevier.
Davis, M. L. (2011). Water and wastewater engineering: design principles and practice. New York, McGraw-Hill.