Pro provoz energetických zařízení platí požadavky na kvalitu napájecí vody (směs přídavné vody a kondenzátu), které jsou stanoveny normou ČSN 07 741 (Voda a pára pro tepelná zařízení s pracovním tlakem páry do 8 MPa) a ČSN 07 7403 (Voda a pára pro tepelná zařízení s pracovním tlakem páry 8 MPa a vyšším), zajišťující optimální bezporuchový provoz. Materiálové složení parovodního okruhu je pro bezporuchový provoz zásadní, stabilní materiály (titan nebo korozivzdorná ocel) zajišťují těsnost a nedochází k průniku chladících vod do kondenzátu. Kvalita kotelní vody a zvolená technologie úpravy přídavné vody má vliv na množství odluhu.
V teplovodních a horkovodních okruzích se upravuje chemickým odplyněním, dávkováním chemikálií (siřičitan, hydrazin). V parovodním cyklu je obvyklé termické odplynění. Za odplyněním se aplikuje dávkování alkalizačních prostředků (amoniak, pevné alkalizační prostředky, fosfáty, hydroxid sodný, filmotvorné aminy,).
Další způsob úpravy kvalitativních parametrů je ionexová úprava kondenzátu. Podíl kondenzátu k napájecí vodě činí u klasických elektráren cca 70 %, u tlakovodních jaderných elektráren pouze cca 60 %. Úprava kondenzátu zajišťuje nízký obsah organických látek v okruhu. V jaderných elektrárnách se odluh (parovodního okruhu) čistí ionexovou úpravou a poté vrací zpět do okruhu.
Optimalizaci doplňování a spotřeby lze docílit zaváděním moderních chemických režimů parovodních okruhů (kyslíkový režim, kondicionace dávkováním aminů apod.), což snižuje korozi a v parovodním okruhu a tím i množství odluhů a množství doplňované vody.